Z HISTORIE: Místní části obce

          Názvy místních částí újezdu na Lubném se vytvářely s postupem osídlení v převážně zalesněné krajině. Kolonizace této oblasti, převážně řízená premonstráty z Litomyšle, postupovala od soutoku řeky Desinky (Desné) s řekou Loučnou u Útržku. Dále pak proti proudu Desinky a Lubenského potoka, který ústí do Desinky v dnešním Horním Újezdu.

          Na jihozápadě bylo území újezdu na Lubném až k řece Svratce a lukám na "Políčkách", dnešní Poliččce. Od 14. století je toto území nazýváno Újezd, nebo Veliký Újezd, později Dolní Újezd. Vsi v té době byly děleny na menší celky tzv. "stada." Ty měly společné pastviny s pastýřem ovcí a dobytka, společnou cestu do polí, tzv. "draha", a společnou lázeň.

          Na území dnešního Dolního Újezdu bylo stado Pazušské s 25 selskými grunty, jedním mlýnem a 3 grunty zahradnickými, dále bylo stádo Přibiňské s 16 grunty selskými, kovárnou a 4 grunty zahradnické, Újezdské s 23 selskými a 17 grunty zahradnickými, kovárnou, krčmou a 3 mlýny. O něco později po vyžďáření západního svahu nad Desinkou vzniká místní část Žďára. Na území dnešního Horního Újezda to bylo stado Láskovské, Krasinovské a Cikovské. Mezi statky, jejich částečným dělením a na obecní půdě přibývají grunty chalupnické. Současné v místech čtyř původních částí Újezda přibývá Kabatoves, Bořkov, Rovinka a v průběhu 19. a 20. století další sídliště.

Rovinka
      Je to území severozápadní části obce při státní silnici č. 359, v nadmořské výšce kolem 415m. Jsou zde soustředěny objekty státní i církevní správy, školy, zdravotnictví a obchod. Na severu sousedí s místní částí Ovčín, na východě s Prahou a Malvařicemi, na jihozápadě se Žďárou. Tuto část odděluje cesta z Ovčína do Prahy a stará silnice od mateřské školy, ústící na silnici k Proseči. Název se objevuje v 1. polovině 18. století v sousoší panny Marie Růžencové. Dnes sem patří 62 domů.   

Ovčín
     Je to malé území bývalého ovčína panského dvora, na okraji rovinaté části nad příkrým svahem do údolí řeky Desné. Dnes zde stojí jídelna zemědělského družstva a 12 domů.   

Sídliště U dvora
     Území bezprostředně kolem bývalého panského dvora, kde jsou dnes firmy Essa, Euroantik, Taurus Trans, Prima, a směrem k Jiříkovu firma Extrifit. Je to část území až po drůbežárnu, jihovýchodně ho odděluje cesta z Ovčína k Bořkovu v první ulici vlevo. Dnes sem patří kromě firem 59 domů. 

Bořkov
      Je to území severovýchodně od sídliště U dvora až po benzinovou stanici, do údolí pod bývalou myslivnou a směrem ke středu obce až po koupaliště, kde navazuje na místní část Prahu a Pazuchu. Je územně nejrozsáhlejší, z části v intraviálu (v zástavbě) a z části mimo zástavbu v údolí Desinky. Název je odvozen pravděpodobně od Bořka z Miletínka, který v době husitské obdržel krátce litomyšlské panství. Druhou možností je spíše pojmenování po Bořcích z Červených Poličan, kterým zde patřil na přelomu 15. a 16. století mlýn a krčma. Dnes sem patří asi 58 domů.   

Praha
     Prahou je označováno údolí proti proudu Desinky, od stavidel u koupaliště k Pražskému mostu, na západě oddělené úvozem z Prahy do Ovčína a z části silnicí na Poličku. Toto území bylo osídleno od nejstarších dob. Na místě Pražského mostu zde kdysi býval brod, pak most dřevěný, a to až do roku 1868, kdy byl postaven nynější kamenný most. Název platil dříve pro celé údolí až k Přibiňskému mostu. Etymologicky je název odvozen od slova práh – rovinná část kolem toku řeky. Je zde 28 domů.   

Malvařice
     Je to později užívaný název pro údolí od Pražského mostu proti proudu řeky k Přibiňskému mostu. Velkou část Malvařic tvoří louky, počínaje loukou za čp. 51, kdysi nazývanou Řeznicí. V době, kdy majiteli panství byli Valdštejnové, zde bylo rozvinuto pěstování lnu. Tkalců zde bývalo kolem osmdesáti, na loukách se bělilo plátno. Jednou z možných variant vzniku názvu Malvařice je název rostliny slézu, latinsky malva. Sléz se zde hojně pěstoval jako významná léčivá bylina. V Malvařicích je asi 27 domů.

Pazucha
      Je to jedna z nejstarších částí obce, postupně osídlována od počátku kolonizace tohoto území. Etymologicky lze vycházet ze staročeského "pazit", znamenajícího strážit, hlídat. Ve slovenštině znamená bezpečné místo, zápecí, záňadří. Zpravidla to bylo území s příznivým tvarem terénu, které bylo možno strážit a ochránit.
     Je to jihovýchodní část obce na úbočí svahu a rovinné části k východu, na západě oddělená řekou. Sousedí s místní částí Dolečky, kde je oddělena Rafajlovým úvozem a cestou před statky čp. 220 až 225. Dále je to zastavěná část ž po čp. 218 a přes silnici k čp. 214 až 217 a k rodinným domkům od bývalé "Louže" po pravé straně k Pazuše patří 61 domů.

Dolečka
     Je to část území v údolí mezi Pazuchou a Kabatovsem. Od Kabatovsi je oddělena Kašpírkovým úvozem a nahoře cestou vedoucí k bývalé "Louži" u čp. 216. Název je odvozen od údolního tvaru terénu. Osídlováno bylo postupně až do současnosti. Nyní jsme napočítali 37 domů.

Kabatoves
     Je to jižní část obce od řeky Desné až po Přibiňoves, včetně jeho části později nazvanou Zábraň. Osídlování začalo koncem 15. století. Dle pověsti patřila tato část území bohatému rytíři či zemanovi Kabátovi, který zde měl velký dvůr s pivovarem. Jiná pověst připomíná rytíře Vojtěcha, který byl správcem litomyšlského zámku a měl v Újezdě a v Hrušové dvůr. Později zde byly čtyři velké statky a přibývaly chalupy. Dnes je to území až k čp. 158, kde začíná Zábraň. Je zde 38 domů. 

Zábraň
    Je to malé území nad Boučím a strání až ke Kolomažnici. Připomíná jej příhoda asi ze Třicetileté války. Hospodář z čp. 158 tehdy údajně puškou zastřelil velitele švédského vojska, které pochodovalo z křižovatky na Žďáře, ten spadl z koně a vojsko se rozuteklo. Zabránil tak dalšímu rabování ve vsi – proto Zábraň. Dnes je tu 18 domů, z toho 5 statků.

Přibiňoves
    Na jihozápadě navazuje na Kabatoves, přes Zábraň a pokračuje nad údolím řeky na západ. Výklad názvu je různý. V průběhu kolonizace byla tato část nejvíce pokryta lesem. Postupným vymýcením vznikl prostor pro 14 statků a vzniká nová ves (přibyla ves) Přibiňoves. Jiná verze je spojována s možným jménem kolonizátora Pribinou, či dokonce s možností, že ves založil kníže Pribina Nitranský na své cestě do Čech. Napočítali jsme 58 domů.

Záves
     Je to nejvýše položený jihozápadní výběžek obce (asi 460 m nad mořem) od silnice na Horní Újezd kolem Záveského úvozu, vedoucímu do Drážek – spojnicí cesty v polovině svahu na Visku. Je tu 16 domů.

Žďára
    Je to velké území převážně získané vypalováním lesního porostu = žďářením, většinou v nepřístupném terénu. Navazuje na Malvařice a území při silnici k Desné v rovinné části od farské zahrady na jihozápad. Dnes k němu patří i nové sídliště u Trojice, stejně jako zástavba kolem silnice na Poličku a Proseč, včetně objektu chovatelů drobného hospodářského zvířectva, klubovny skautů a bývalého mlýna čp. 123. Napočítali jsme 75, z toho 9 původních statků a k tomu 35 nových rodinných domků u Trojice.  

Dosud používané pomístné názvy cest, úvozů a pěšin

Stará silnice (úvoz od hasičské zbrojnice pod Jednotou kolem MŠ k státní silnici 239)

Trávníčkův úvoz (z Malvařic na Žďáru k čp. 79)

Kolomažnice (od Přibiňského mostu na Zábraň)

Valšinka (od Hostince u řeky na Pazuchu)

Valšinka (z plácku od čp. 58 do Malvařic)

Stežka (z Rovinky k Pražskému mostu)

Kabatovská stežka (od Kerhartova mlýna čp. 194 k lípám na Kabatoves)

Kerhartův úvoz (od mlýna čp. 194 na Kabatoves)

Fortna (mezi školou a Sokolovnou)

Přibiňská draha (od čp. 138 ke křižovatce Sebranice-Polička)

Kostelní cesta (z Pazuchy na Pohodlí kolem sochy P. Marie Vambeřické)

Zaniklé, nebo téměř neužívané názvy

Příčnice (z Přibiňovse na Pazuchu)

Studýnky (dříve nejvydatnější pramen s dvěma velkými pumpami v Malvařicích u řeky)

Michálkův kopec (pěšina od kříže u mostu mezi čp. 307 a 319 na Přibiňoves)

Voslůvka (od Pohodlí podél silnice k Sebranicím; v létech 1618-48 zde jezdívali na oslu kněží z Újezda sloužit mše na Sebranice)

Karlův kopec (zarostlý svah od hospody pod Pazuchou)

Kašpírkův úvoz (od Mlejnkových na Kabatoves)

Umrlčí úvoz (od kapličky proti OÚ k řece)

Paclíkův kopec (od Koruny do Malvařic)

Příčnice ke Kozinám (zaniklá cesta od Přibiňovse k Sebranicím)

Polnosti po obvodu Dolního Újezda

U dvora, Kostelní strana, Žďárská strana, Velká škrabka, Dvořčina, Přední a zadní Voštice, Přibiňská strana, Pádoliny, Chřiby, Přední a zadní dolec, Pazušské dolce, Přibiňské dolce

Mosty

Pražský most (z roku 1868)

Přibiňský most (vznikl stavební úpravou v roce 1998 spojením mostu přes náhon na mlýn čp. 194 z roku 1878 a bývalého mostu přes řeku z roku 1889)

Most k bývalému mlýnu čp. 262 (z roku 1939)

Most u fotbalového hřiště (z roku 1939)